O knize: rok / Kde to jsem? kdo jsem já? Žádný. Co se týče druhé otázky, vše je v pořádku. Tak. Jméno. Nasťa? Ano, Nasťa. A co příjmení? nevzpomínám si. Blbost. proč tomu tak je? Proč je kolem tma? Proč se ti chce tak moc spát? Pokusil jsem se křičet, ale vyšel ze mě jen tichý sten. Bylo to, jako bych měla ústa ucpaná. Zkusil jsem se pohnout. vůbec ne. Necítím své tělo. Děsivé. A to není strach, který zažíváte, když dav gopniků na ulici křičí: „Hej, mademoiselle! Ne... Úplně jiný strach. Zvíře. Necítím své tělo, ale plně cítím, jak se ta zbabělá dušička schoulila v nejvzdálenějším koutě mého těla.